Tak „ejčář“ už nám mluví i do rekonstrukce. Vsadím se, že nějak tak promlouval vnitřní hlas kolegů, když jsem se na poradě objevila se vzorníky odstínů. Jenže ono to funguje. V kanceláři trávíme každý den osm hodit, no ono to bude spíš deset, znáte to. Tak proč se v ní necítit fajn?

Doba lesklých soklů a okrových válečků je naštěstí dávno pryč. Také „devadesátkový“ šarm růžových a tyrkysových odstínů vzal naštěstí za své. Člověk si může vybrat barvu stěn chytře, podle toho, kdo v místnosti sedí a k čemu se kancelář používá.

U nás naštěstí nemáme open space. Ti, co mají kanceláře po dvou si mohli barvu vybrat. O barvě zbylých prostor jsem nechala hlasovat. Rozhodla jsem se ale, že před hlasováním by měli všichni o barvách něco vědět. Přiznávám, trochu se ve mně probudila učitelka, kterou jsem jako malá chtěla být.

Takže milé „děti“, tady je pár informací o tom, co s člověkem dělají barvy:

Šedá, béžová, hnědá

Hodí se jako základní barva. Jednotný odstín, který se táhne celou firmou a říká návštěvníků, že jsou pořád ještě u vás. Mají tendenci uklidňovat a působí seriózně. Oproti čistě bílé stěně jsou vždy o kus útulnější.

Bílá

Naprostý základ. Pokud stavařům neřeknete jinak, bude pravděpodobně všude bílo. Pozor ale, příliš mnoho bílé barvy vyvolává pocit sterility a bolí z ní oči. Hodí se proto bílou plochu nějak rozbít. Ne náhodou se v nemocnicích vyměnila chladná bílá, za jemnější odstíny třeba hráškově zelené.

Modrá

Spousta firem jí má v logu, proto se nabízí použít jí všude, kde to jen jde. Je to ale chladná barva. V kombinaci s bílou uklidňuje, ve světlém tónu prosvětluje prostor. Vyvolává pocit důvěry, ne nadarmo má modrobílou grafiku spousta bank a pojišťoven. Pozor jenom, ať nemáte z kanceláří plavecký bazén. Když už se rozhodnete pro modrou, hodí se jí doplnit květinami, třeba palmou nebo fíkusem. Ten, jak známo, přežije kvartál bez zalévání 😊.

Fialová

Záludná barva, která je v módě. Hodí se pro zdobení malých detailů. V kombinaci s bílou navozuje pocit výjimečnosti, málokdo po ní totiž sáhne. Pozor ale na množství. Odvaz v podobě fialové musí vždy vyvažovat bílý nebo šedý odstín. Jinak může interiér působit neseriózně.

Zelená

Znám málo lidí, kteří by měli vyloženě odpor k zelené. V tmavších odstínech uklidňuje, limetové odstíny dodají kanceláři čerstvost. Na zelenou se obecně dobře kouká a nebolí z ní oči, proto se hodí jako barva pracovní plochy nebo podlahy.

Žlutá

Pamatujete dobu před deseti lety? Kdo neměl doma pastelově žlutou, byl těžce mimo módu. Pozor na ní. Když se žlutou zacházíte s mírou, působí aktivně. Proto je grafika tolika fitness center a etiket energy drinků v odstínech žluté. Žlutá ale taky demonstruje sílu a agresi. Pokud v zasedačce plánujete řešit konflikty, raději se žluté vyhněte.

Červená, růžová, oranžová

Červená opticky zmenšuje prostor. Příliš červené unavuje, velké množství oranžové zase působí dráždivě. Jsou to ale teplé barvy, které vyvolávají chuť k jídlu. Stačí se podívat na pobočky fast foodů. Schválně, kolikrát jste seděli v restauraci na něčem červeném? Do jídelny, za kávovar a talíř s bábovkou, je to super volba.

Co mě vybírání barev naučilo? Chlapům to je vždycky tak trochu jedno, dámská část posádky by to řešila týdny. Výběr barev ale není horor, není potřeba studovat učebnice designu. Vyplatilo se mi, kouknout se po kancelářích v jiných firmách. Občas vezmu i někoho z kolegů s sebou. Je fajn porovnávat, jak se, kde cítím. Atmosféra ve firmě není jenom o barvách, často jsou to drobnosti. Od jednoho z našich dodavatelů jsme třeba okoukali to, že u umyvadla máme vždy košík s krémem na ruce, deodorantem a ústní vodou.